Jak vznikla Cesta na východ

Dneska to vezmeme trochu osobněji. Jak jste si asi už nejspíš všimli, tak středobodem Neon Suns je kyberpunkový seriál Cesta na východ odehrávající se v Praze nedaleké budoucnosti. Máme za sebou první čtyři části a přišlo mi jako dobrý nápad se podělit o průběh jeho tvorby. Příběh jako takový vzniká už téměř dvacet let, původně to bylo nezávazné kyberpunkové psaní ze světa Shadowrunu. Ve škole při hodinách nebylo moc co dělat, mobily tehdy uměly tak maximálně hada, kterej se rychle ohrál a spaní na lavici bylo příliš nápadné. Při psaní do sešitu člověk i vypadal aspoň trochu tak, že ho výuka zajímala, takže byli všichni spokojení.

Projekt byl po škole nějakou dobu u ledu až na pár pokusů o zachránění. V počáteční fázi se přepisoval můj trademarkový škrabopis do čistého sešitu, který se se mnou potom pár let stěhoval založený v krabici. Abych o originál nepřišel při požáru nebo jiné nehodě, tak proběhl přepis do počítače s první várkou korektur. Tehdy bylo docela zajímavé jednotlivé scény rozvíjet a dávat jim život. Výsledkem byl soubor s názvem Cyberpunk 2059, na Google drive dokonce koukám, že je nejstarší verze z roku 2011 a obsahovala 28 stránek (v současnosti mají všechny napsané části cca 200 normostran). Původní papírová verze vznikla zhruba v roce 2007 nebo 2008. Tedy dávno před oznámením počítačové hry Cyberpunk 2077. V českých kyberpunkových uličkách tehdy víceméně frčel hlavně Shadowrun a frančíza Cyberpunk 2020 tu až na pár nadšenců do TTRPG byla skoro neznámá.

Postupem času, zhruba v roce 2014 jsem si uvědomil, že nedokážu dokonale vytěžit svět Shadowrunu se všemi jeho možnostmi. Dohrál jsem tehdy perfektní Shadowrun: Dragonfall - doporučuju skvělá hra, a bylo mi jasné, že mi svět magie a metalidstva úplně nevyhovoval. Vzhledem k tomu, že tehdy nebyl úplně čas na psaní, tak jsem si jenom hrál s myšlenkami a vizemi, které občas přicházely a dával tomu čas. Ten neúprosně ubíhal a přišel rok 2020 a s ním spojená pandemie Covid-19. Zavedly se lockdowny a bylo dost času na činnosti, které se daly dělat doma. Během nuceného domácího vězení jsem se soustředil na přepis z Shadowrunových reálií do světa Cyberpunku 2020 se kterým jsem si potykal jak v počítačové hře, tak v loreboocích. Postupem času mi ale docházelo, že v případě oficiálního vydání by mohl být problém s autorskými právy, takže jsem znovu usednul k rýsovacímu prknu a začal si vymýšlet vlastní reálie.

Přiznám se, že tohle rozhodnutí bylo prospěšné, protože je pár věcí v lore Cyberpunku nevyhovujících. Vadilo mi tam roztříštění globální sítě do lokálních uzlů, vadila mi příliš rozsekaná civilizace po korporátních válkách. Znamenalo to sice mnohem víc práce s lorem a designování světa, ale začalo mě to bavit. Najednou jsem měl dost prostoru pro vymýšlení šílených vynálezů, jako chytré brýle ze čtvrtého dílu nebo celých reálií jako zachování celého Sovětského svazu v původním neutěšeném stavu perestrojky. Na příběhovou linku ze Sovětského svazu si budete muset počkat do druhé série, mezitím mě pořád čeká hluboká exkurze do hlubin sovětského uvažování a je mi jasné, že to nebude vůbec příjemná podívaná. První díly další série by se měly objevit po prázdninové pauze na podzim.

Děkuji za pozornost. Příště bych rád rozebral vývoj postav mezi jednotlivými verzemi příběhu a mám ještě v plánu i důkladnější rozbor designování prostředí Prahy roku 2059. Článek by mohl přijít dřív, než další díl. Pokud budete mít čas a chuť si pokecat o lore Cesty na východ, tak se zastavte na našem Discordu nebo v komentářích pod jednotlivými příspěvky na sociálních sítích, odkazy jsou v menu. Máme skoro všechny a jakákoliv podpora pomůže ten projekt dotáhnout do konce.

Mezitím se vrhnu ještě na dopsání Marleyho nepovedené cesty domů do bonusového dílu, který vyjde příbližně za měsíc.